Mezi klíčem a mečem

kníže František kardinál z Ditrichštejna a jeho doba

Olomoucký biskup František kardinál z Ditrichštejna (1570-1636) byl významnou postavou středoevropských dějin první poloviny 17. století. Jeho episkopát spadal do období velkých změn v Habsburské monarchii a byl to právě Ditrichštejn, který zejména na Moravě mnohdy udával směr dalšího vývoje. František z Ditrichštejna je proto právem historiky řazen po bok velkých kardinálů raného novověku.

Výstava Diecézního muzea v Brně „Mezi klíčem a mečem – kníže František kardinál z Ditrichštejna a jeho doba“ reflektuje jeho působení v politice, společenské, především však v náboženské sféře: jako vzor „potridentského“ duchovního-biskupa, který dbal na dodržování předpisů tridentského koncilu a jemuž byla vlastní opravdová péče o svěřené stádo. Cíleně připomíná také jeho vztah k městům Mikulovu a Brnu, jež v kardinálově životě hrály vedle Kroměříže a Olomouce nezastupitelnou roli. V neposlední řadě poukazuje na skutečnost, že kardinál Ditrichštejn byl po celý život v kontaktu s významnými současníky, z nichž mnozí byli později kanonizováni, jako např. Josef Kalasanský, Alois Gonzaga, Jan Sarkander, Robert Bellarmin či Filip Neri.

V curriculum vitae Františka kardinála z Ditrichštejna zaujímá letopočet 1599, od nějž v roce 2014 uplynulo 415 let, zcela zásadní význam. Uvedený rok 1599 je rokem, kdy zahajuje ani ne třicetiletý kněz a papežský komoří František z Ditrichštejna svoji církevní dráhu. V tomto roce je jmenován papežem Klementem VIII. kardinálem a poprvé nejvyšším papežským legátem a latere. Na základě papežova přání byl však především zvolen a posléze také vysvěcen na olomouckého biskupa. Dalšími výročními letopočty, které sehrávají v Ditrichštejnově životě neméně významnou roli, jsou pak roky 1604 a 1634, kdy byl jmenován nejprve protektorem českých zemí a dědičných císařských zemí a na sklonku života protektorem Germánie.

Expozice uvádí autentické exponáty z Ditrichštejnovy současnosti stejně jako předměty spojené s kardinálovým vztahem k Mikulovu. Návštěvníci si mají možnost prohlédnout proboštské insignie či několikeré vyobrazení samotného kardinála. Mezi exponáty mají svoji nezastupitelnou roli také autentické tisky z počátku 17. století, z nichž nejzajímavější je bezesporu knížka dvou Ditrichštejnových kázání z roku 1628, která se do dnešních dní dochovala ve velmi malém počtu exemplářů. Vůbec poprvé je veřejnosti představena gotická socha Madony z Klentnice datovaná do přelomu 13. a 14. století, u níž se historikové umění shodují, že se jedná o jednu z nejstarších dřevěných soch Madony na našem území.

Výstavu „Mezi klíčem a mečem“ zpestří v jejím průběhu také několik doprovodných akcí v podobě komentovaných prohlídek expozice, tematických přednášek a exkurzí do kardinálova rodového sídla Mikulova.

Zpět